Videopozorování meteorů v síti CEMeNt a SSOVMO v červenci a srpnu 2026

Srpen patří každoročně, společně s prosincem, k obdobím s nejvyšší meteorickou aktivitou v průběhu roku. Hlavní podíl na tom mají dva nejaktivnější pravidelné meteorické roje – v srpnu Perseidy a v prosinci Geminidy. Na rozdíl od zimního období však srpnové počasí obvykle nabízí výrazně příznivější podmínky pro vizuální pozorování. I proto jsou Perseidy pro většinu pozorovatelů vrcholem pozorovací aktivity a jejich název je velmi známý také mezi širokou veřejností. Celková meteorická aktivita navíc během léta postupně narůstá. Sporadické pozadí se začíná zvyšovat po svém jarním minimu, které připadá přibližně na březen a duben, a v průběhu léta se k němu přidává několik významných pravidelných rojů. Vedle dominantních Perseid jsou aktivní také roje spojené s antihelionovým zdrojem, především jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy, jejichž maxima nastávají na přelomu července a srpna. Ve druhé polovině srpna pak vrcholí aktivita kappa Cygnid. Tento roj dosahuje pouze nízkých frekvencí, z hlediska pozorování je však mimořádně zajímavý neobvykle vysokým zastoupením jasných meteorů a bolidů. Červencová a srpnová obloha tak není pouze obdobím Perseid, ale představuje velmi pestrou směs několika meteorických populací s odlišnými drahami, rychlostmi i fyzikálními vlastnostmi.

Aktivita meteorických rojů

Perseidy – nejznámější roj letní oblohy

Perseidy patří k nejaktivnějším a zároveň nejznámějším pravidelným meteorickým rojům. Jejich mateřským tělesem je periodická kometa 109P/Swift–Tuttle s oběžnou dobou přibližně 133 let. Roj je aktivní od druhé poloviny července do konce srpna a jeho maximum nastává obvykle kolem 12.–13. srpna. Při příznivých podmínkách dosahuje ZHR přibližně 100 meteorů (hodinová frekvence korigovaná na radiant v zenitu). Perseidy patří mezi rychlé meteory – do zemské atmosféry vstupují geocentrickou rychlostí kolem 59 km/s. Často vytvářejí jasné stopy a mezi jejich členy se objevují také výrazné bolidy. Proud částic není homogenní, ale obsahuje řadu hustších prachových struktur vytvořených při jednotlivých návratech mateřské komety. Proto se v některých letech objevují krátkodobá zvýšení aktivity nebo výrazné outbursty. Významné byly například návraty na počátku 90. let 20. století, kdy aktivita souvisela s posledním průchodem komety Swift–Tuttle periheliem. Pro pozorovatele ze střední Evropy mají Perseidy velmi výhodnou polohu radiantu vysoko nad obzorem prakticky po celou noc.

Antihelionový zdroj – dominanta jižní oblohy

K vysoké meteorické aktivitě v červenci a srpnu ovšem přispívají i další meteorické roje. Významnou aktivní oblastí je tzv. antihelionový zdroj , který je v tomto období tvořen především roji delta a iota Aquarid , přičemž oba mají severní a jižní větev. Rozsáhlý radiant antihelionového zdroje se během července a srpna pohybuje v souhvězdí Vodnáře , na konci srpna se pak přesouvá do souhvězdí Ryb. Nejsilnější složkou jsou jižní delta Aquaridy. Nevýhodou při jejich pozorování ze střední Evropy je nízká výška radiantu, který kulminuje pouze kolem 25° nad jižním obzorem. Právě proto jsou velmi cenná pozorování tohoto roje z  Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSO VMO) , kde radiant jižních delta Aquarid prochází prakticky v nadhlavníku.

Jižní delta Aquaridy – starý proud komplexu komety Machholz 1

Jižní delta Aquaridy patří k nejvýznamnějším meteorickým rojům druhé poloviny července. Jejich aktivita pokračuje až do druhé poloviny srpna a široké maximum nastává obvykle kolem 30.–31. července. Maximální ZHR dosahuje přibližně 20–25 meteorů a geocentrická rychlost meteorů činí kolem 41 km/s. Roj je výraznější především z jižní polokoule, protože jeho radiant v souhvězdí Vodnáře leží pro pozorovatele ze střední Evropy nízko nad jižním obzorem. Za hlavní zdroj proudu je považována kometa 96P/Machholz 1 a celý roj je součástí rozsáhlého a dynamicky velmi složitého komplexu . Materiál jižních delta Aquarid je pravděpodobně velmi starý a mohl být z mateřského tělesa uvolňován již před desítkami tisíc let. Roj obsahuje značné množství drobných částic, a proto je velmi výrazný také v radarových pozorováních. Jde o typický příklad dynamicky vyvinutého proudu částic, jehož současná dráha se již výrazně vzdálila od jednoduché podoby původní dráhy mateřského tělesa.

Alfa Capricornidy – pomalé meteory a jasné bolidy

Alfa Capricornidy jsou z hlediska hodinových frekvencí poměrně slabým meteorickým rojem, ale svou nízkou aktivitu nahrazují vysokým podílem jasných meteorů a bolidů. Jejich maximum nastává na přelomu července a srpna a běžná hodnota ZHR dosahuje pouze kolem 5 meteorů. Meteoroidy vstupují do atmosféry rychlostí kolem 23 km/s , takže jejich pohyb po obloze je ve srovnání s Perseidami výrazně pomalejší. Za mateřské těleso je považována kometa 169P/NEAT. Dynamické modely ukazují, že přibližně před 4500–5000 lety mohlo dojít k rozsáhlé fragmentaci původního tělesa , při níž vznikla velká část dnešního proudu částic. Země v současnosti protíná pouze jeho okrajovou část. Právě díky přítomnosti větších částic patří alfa Capricornidy mezi velmi zajímavé cíle pro bolidové kamery a spektrografy . Jejich radiant leží v Kozorohu poměrně nízko nad jižním obzorem, takže ze střední Evropy pozorujeme jen část jejich skutečné aktivity.

Kappa Cygnidy – záhadný roj jasných bolidů

Kappa Cygnidy patří mezi nejzajímavější menší meteorické roje letní oblohy. Jejich běžná aktivita je nízká, maximální ZHR dosahuje pouze kolem 3 meteorů , přesto jsou známé neobvykle vysokým zastoupením jasných meteorů a bolidů. Meteory jsou pomalé, s rychlostí přibližně 24 km/s , a často vykazují výrazná zjasnění nebo fragmentaci. Maximum aktivity připadá přibližně na polovinu srpna. Dlouho byl za možné mateřské těleso považován asteroid 2008 ED69 , novější analýzy však ukazují, že tento objekt pravděpodobně souvisí spíše se srpnovými Draconidami. Skutečné mateřské těleso kappa Cygnid tak zůstává neznámé. Roj je navíc dynamicky velmi neobvyklý – jeho částice jsou zachyceny v  rezonanci 5:3 s Jupiterem a výraznější aktivita se opakuje přibližně v  sedmiletém cyklu. Analýzy bolidů ukazují, že částice kappa Cygnid jsou velmi křehké a mají typicky kometární charakter. Pro střední Evropu jsou pozorovací podmínky velmi dobré díky vysoko položenému radiantu v oblasti Labutě.

Přehled videopozorování v síti CEMeNt a SSOVMO

V  červenci 2026 bylo kamerami sítě CEMeNt ( Central European Meteor Network ) a  SSO VMO ( Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory ) zaznamenáno 44 709 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 6 883 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 29 840 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 5 113 vícestaničních drah (Obr. 7 a 8), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 14 869 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 1 770 vícestaničních drah (Obr. 9 a 10). Pozorování v rámci sítě SSO VMO bylo poznamenáno ničivými povodněmi , které na jeden měsíc vyřadily z činnosti stanici El Sauce.

V  srpnu 2026 bylo kamerami sítě CEMeNt ( Central European Meteor Network ) a  SSO VMO ( Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory ) zaznamenáno 94 724 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 15 305 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 79 510 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 14 043 vícestaničních drah (Obr. 7 a 8), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 15 214 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 1 262 vícestaničních drah (Obr. 9 a 10). Pozorování v rámci sítě SSO VMO bylo poznamenáno ničivými povodněmi , které na jeden měsíc vyřadily z činnosti stanici El Sauce.

Nejvíce vícestaničních drah v rámci sítí CEMeNt a SSOVMO patří ke sporadickému pozadí (13 108 drah), následuje meteorický roj Perseid (PER, 6 185 drah, Obr. 11), jižních delta Aquarid (SDA, 536 drah, Obr. 12), alfa Capricornid (CAP, 343 drah), severních delta Aquarid (NDA, 182 drah), jižních mu Sagittarid (NZC, 135 drah), jižních červnových Aquilid (SZC, 100 drah), severních červnových Aquilid (ZCS, 78 drah), kappa Cygnid (KCG, 75 drah), srpnových iota Cetid (AIC, 74 drah) a pak následují další slabší meteorické roje, jejichž počet vícestaničních drah byl nižší než 70. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničních drah) v srpnu 2026 je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou dobu její existence od roku 2009.

Efektivita párování se v rámci sítě CEMeNt pohybovala od 68,9 % v červenci až po 74,5 % v srpnu , instalace nových kamer sítě se projevila zvýšením efektivity párování. Poměr stanice/dráha dosáhl v srpnu 4,22, což je nejvyšší hodnota v rámci sítě CEMeNt vůbec.

Efektivita párování se v rámci sítě SSOVMO pohybovala od 29,3 % v červenci až po 19,7 % v srpnu , poměr stanice/dráha. Efektivita párování a poměr stanice/dráha byly poznamenány katastrofálními povodněmi v regionu.

Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 8. 2026) zaznamenáno 332 733 jednostaničních meteorů , jejichž kombinací vzniklo 56 562 vícestaničních drah (Tab. 1).

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA , a. s. a  CS CABOT , spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt . Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Brno, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl, Ivo Míček) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a  RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101. Instalace Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí v Chile je součástí projektu KKC (Kulturní a kreativní centrum), spolufinancovaného Evropskou unií a Národním plánem obnovy, v rámci výzvy č. 0231/2022 – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (reg. č. projektu 0231000014), administrovaného Ministerstvem kultury České republiky. Náklady na instalaci byly hrazeny ze spolufinancování poskytnutého Zlínským krajem. Děkujeme za podporu konsorciu PLATOSpec , které poskytlo možnost umístění spektrálních kamer a spolupráci při instalaci a provozu. Projekt PLATOSpec byl postaven a je provozován konsorciem složeným z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v České republice (ASU), Durynské státní observatoře (Thüringer Landessternwarte - Německo), University Catholica v Chile (PUC - Chile), mezi menší partnery patří Masarykova univerzita (Česká republika), Univerzita Adolfa Ibaneze (Chile) a Ústav pro fyziku plazmatu Akademie věd ČR (Česká republika). Financování modernizace 1,52m dalekohledu zajistila AsU a osobní náklady byly částečně hrazeny z grantu LTT-20015. Financování výstavby PLATOSpec poskytl Svobodný stát Durynsko, zastoupený „Durynským ministerstvem školství, vědy a kultury“ v rámci „Směrnice o podpoře výzkumu“ a Německé centrum pro letectví a cestovní ruch (DLR). Finanční podpora pozorování je v rámci institucionální podpory rozvoje výzkumné organizace Masarykovy univerzity. Využití 1,52m dalekohledu bylo umožněno díky dohodě mezi ESO a konsorciem PLATOSpec. Instalace stanice El Sauce byla umožněna na soukromé observatoři El Sauce ve spolupráci se společností OBSTECH SpA .