Videopozorování meteorů v síti CEMeNt a SSOVMO v roce 2025

Rok 2025 představoval pro síť CEMeNt ( Central European Meteor Network ) významný milník. Díky plošnému nasazení vysoce citlivých FHD kamer s CMOS čipy Sony Starvis, další optimalizaci geometrie zorných polí a především díky expanzi sítě na jižní polokouli do Chile došlo k bezprecedentnímu nárůstu kvality i kvantity získaných dat. Poprvé v historii sítě bylo během jednoho roku zaznamenáno více než 300 tisíc jednostaničních meteorů a vypočteno přes 55 tisíc vícestaničních drah, což výrazně překonalo dosavadní maxima. Zřízení Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí ( SSOVMO ) na observatořích La Silla a El Sauce navíc umožnilo systematické sledování meteorické aktivity na jižní obloze, která byla až donedávna v globálním měřítku nedostatečně pokryta. Kombinace přesných vícestaničních drah meteorů, velkého množství záznamů spekter bolidů a jejich následné integrace do databáze EDMOND ( European viDeo MeteOr Network Database ) vytváří unikátní datový celek sloužící pro studium struktury meteorických rojů, jejich původu a fyzikálních vlastností meteoroidů.

CEMeNt a SSOVMO v roce 2025

Na počátku roku 2025 vstoupila síť CEMeNt do šestnáctého roku své existence. Od roku 2010 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno 842 514 jednostaničních meteorů (stav k 31. 12. 2025), z nichž bylo vypočítáno 146 601 vícestaničních drah meteorů. V současné době je síť CEMeNt v Česku tvořena stanicemi Valašské Meziříčí (4 kamery, 4 spektrografy), Vsetín (1 kamera), Maruška (2), Ždánice (2), Karlovy Vary (3, jedna kamera momentálně mimo provoz), Štípa (1), Pardubice (2), Veselí nad Moravou (1), Plzeň (1) a Rokycany (1). Na Slovensku jsou pak v provozu stanice Partizánske (2), Blahová (4), Jablonec u Trnavy (1), Kysucké Nové Mesto (1) a Zvolenská Slatina (1). Specifická je pak částečně mobilní stanice, která je střídavě využívána na stanicích Zlín (CZ) a Púchov (SK).

Od počátku srpna 2024 je většina stanic centrální části sítě CEMeNt vybavena systémy s CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 327 LQR nebo IMX 290 LQR, které pracují s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) a s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Valašské Meziříčí (4 kamery), Vsetín (1), Maruška (2), Štípa (1), Veselí nad Moravou (1), Pardubice (2), Ždánice (2), Jablonec (1), Kysucké Nové Mesto (1), Blahová (4) a Zvolenská Slatina (1). Na stanici Partizánske jsou používány CCD kamery Watec 902 H2 Ultimate s čipy Sony ICX 429 ALL, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps a zorným polem ~ 90 × 72°. Některé stanice (Plzeň, Rokycany a Karlovy Vary) používají CCD kamery KPF 131 HR, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps.

Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu května a června 2025 byla síť CEMeNt rozšířena o stanice na observatořích La Silla a El Sauce v Chile. Expanze sítě do oblastí s velmi vysokou kvalitou pozorovacích podmínek na jižní polokouli je dalším krokem, který zvýší kvalitu získaných dat a rovněž přispěje k výzkumu meteorické aktivity na jižní polokouli, který byl až donedávna prakticky opomíjen. Koncepce systému vycházela z monitorování aktivity meteorických rojů ze dvou stanic, přičemž jedna z nich je řídící a je osazena rovněž spektrografy (observatoř La Silla) a druhá slouží jako podpůrná právě k výpočtu vícestaničních drah (observatoř El Sauce). Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí vznikla díky spolupráci mezi Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Astronomickým ústavem AVČR (Skupina výzkumu exoplanet), konsorciem PLATOSpec a společností OBSTECH (El Sauce Observatory).

Navržený systém je plně unifikovaný, na obou stanicích se používá identická skladba prvků systému. Jako snímací prvek je zvolena desková kamera s CMOS čipem Sony Starvis IMX 327 LQR (Obr. 5), jejíž ovládání je realizováno přes OSD menu. Kamera poskytuje analogový FHD signál s rozlišením 1920 × 1080 px (2,1 MPx), velikost čipu je 1/2,8", kvantová efektivita 85 % a pro potřeby stanic v Chile (stejně jako v případě celé sítě CEMeNt byla zvolena varianta s výstupním analogovým signálem NTSC se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s aperturou M16 a s fixním ohniskem (4 mm) je schopen vykreslit čipy o velikosti až 1/2,7" a v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Převod analogového signálu na digitální je realizován ve dvou stupních. Kabelový rozvod realizovaný koaxiálním kabelem s měděným nosičem signálu (75 Ω) je pomocí BNC konektoru připojen do AHD/HDMI převodníku. Druhý převodník (HDMI/USB 3.2) převádí signál do USB (až 3.2) rozhraní staničního počítače s pomocí převodního čipu MS 2130 a zajišťuje dostatečnou kapacitu pro přenos FHD signálu v požadované snímkovací frekvenci. Všechny kroky záznamu a zpracování jednotlivých záznamů meteorů jsou realizovány pomocí balíku programů UFO Tools, který zahrnuje program UFO Capture HD (pro rozlišení HD a vyšší) pro záznam meteorů, UFO Analyzer v4.32 pro astrometrii a fotometrii meteorů a UFO Orbit v3.05, který slouží pro výpočet vícestaničních drah meteorů.

Rovněž byly instalovány kamerové systémy sítě CSMON ( Czech and Slovak Meteor Observation Network ), které využívají jako snímací prvek deskové kamery s CMOS čipem Sony Starvis IMX 291 LQR v provedení IP. Kamera poskytuje digitální FHD signál, který je obvykle v rámci sítě CSMON redukovaný na HD s rozlišením 1280 × 720 px (0,9 MPx), velikost čipu je 1/2,8", kvantová efektivita 80 % a pro potřeby stanic v Chile (stejně jako v případě celé sítě CSMON ) byla zvolena varianta s výstupním signálem se snímkovací frekvencí 25 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s aperturou M16 a s fixním ohniskem (6 mm) je schopen vykreslit čipy o velikosti až 1/2,7" a v dané konfiguraci poskytuje zorné pole FOV 59 (± 1) × 33°. Všechny kroky záznamu a zpracování jednotlivých záznamů meteorů jsou realizovány open source programy RMS, k ovládání kamer a záznamu dat slouží mini PC Raspberry Pi 4 a 5 (případně Radxa Rock Pi 4 a 5).

V roce 2025 bylo stanicemi sítě CEMeNt (včetně SSOVMO ) zaznamenáno 309 771 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 55 587 vícestaničních drah. V historii sítě se jedná vůbec o nejvyšší počet jednostaničních meteorů, stejně tak počet vícestaničních drah překonává více než 2,5× doposud nejúspěšnější rok 2024.

Na tomto výsledku mají majoritní podíl nově instalované FHD kamery, jejichž citlivost je výrazně vyšší než v případě dříve používaných kamer KPF 131 HR nebo i v případě kamer Watec 902 H2 Ultimate a vybudování Jižní spektroskopické observatoře v Chile. Celková efektivita párování v roce 2025 byla 52,8 %, což je rovněž druhá nejvyšší hodnota v historii sítě. Poměr stanice/dráha dosáhl 2,94, výjimkou nebyly ani vícestaniční dráhy zaznamenané z 10 a více kamer sítě CEMeNt .

Aktivita meteorických rojů

Maximum meteorického roje Quadrantid (0010 QUA) nastalo 3. 1. 2025 dopoledne (9:55 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB ( International Meteor Organization Visual Meteor Database ) dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence Quadrantid 49,6 ± 4,0 meteorů. Obvyklá hodinová frekvence je mezi 60–80 meteory, lze tedy říct, že aktivita Quandrantid v roce 2025 byla podprůměrná. Vzhledem k relativní nepřízni počasí nad územím střední Evropy v období maxima roje zaznamenaly kamery sítě CEMeNt 85 vícestaničních drah Quadrantid.

Maximum meteorického roje Lyrid (0006 LYR) nastalo 22. 4. 2025 v noci (1:34 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence Lyrid 10,2 ± 1,3 meteorů. Obvyklá hodinová frekvence je přitom mezi 15–25 meteory, lze tedy říct, že aktivita Lyrid v roce 2025 byla podprůměrná. Pozorování maxima Lyrid je ovšem ovlivněno nízkým počtem pozorování v databázi. Kamery sítě CEMeNt celkem 137 vícestaničních drah Lyrid, což je 10× více než v roce 2024.

Maximum meteorického roje Perseid (0007 PER) nastalo 12. 8. 2025 v noci (23:15 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Perseid v roce 2025 pouze 54,0 ± 1,7 meteorů. Obvyklá hodinová frekvence je přitom mezi 80–120 meteory, lze tedy říct, že letošní Perseidy byly podprůměrné. Stejně tak množství jasných meteorů (bolidů) bylo nižší než v uplynulých letech. Kamery sítě CEMeNt však zaznamenaly celkem 3 394 vícestaničních drah Perseid, což je nejvyšší počet ze všech zaznamenaných meteorických rojů v roce 2025.

Maximum meteorického roje Orionid (0008 ORI) nastalo 22. 10. 2025 ráno (6:05 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence Orionid 16,9 ± 2,2 meteorů. Běžná korigovaná hodinová frekvence Orionid dosahuje 20–25 meteorů, v grafu vizuální aktivity IMO VMDB je bohužel období aktivity Orionid pokryté vizuálním pozorováním poměrně málo. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 574 vícestaničních drah Orionid, což je pátý nejvyšší počet z meteorických rojů v roce 2025.

Maximum meteorického roje Leonid (0013 LEO) mělo v roce 2025 nastat 17. 11. v 18 UT s korigovanou hodinovou frekvencí mezi 10 až 15 meteory. Rovněž byla předpovězena vedlejší maxima, převážně 17. 11. mezi 18 a 23 UT. Maximum meteorického roje Leonid nastalo 18. 11. 2025 ráno (2:19 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence Leonid 14,4 ± 1,6 meteorů. Běžná korigovaná hodinová frekvence Leonid dosahuje 10–20 meteorů, lze tedy říct, že aktivita Leonid v roce 2025 byla normální a nebylo zaznamenáno žádné vedlejší maximum s vyšší aktivitou. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 111 vícestaničních drah Leonid, což bylo ovlivněno inverzním charakterem počasí v ČR a SR během aktivity roje.

Maximum meteorického roje Geminid (0004 GEM) nastalo 14. 12. 2025 ráno (7:24 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence Geminid 144,6 ± 4,9 meteorů. Běžná korigovaná hodinová frekvence Geminid dosahuje 120–160 meteorů, lze tedy říct, že aktivita Geminid byla v letošním roce normální. Kamery sítě CEMeNt však zaznamenaly celkem 912 vícestaničních drah Geminid i přes nepříznivé počasí během maxima roje, což je druhý nejvyšší počet z meteorických rojů v roce 2025. Značná část vícestaničních drah byla zaznamenána v síti SSOVMO v Chile, kde je v období činnosti roje velmi stabilní a příznivé počasí.

Dlouhé období aktivity mohutného komplexu komety 2P/Encke se promítlo do vysokého počtu vícestaničních drah, které patřily rojům jižních Taurid (0002 STA) a  severních Taurid (0017 NTA). Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence jižních Taurid 6,5 ± 1,2 meteorů, maximum nastalo 27. 10. 2025 v 8:09 UT. Maximální korigovaná hodinová frekvence severních Taurid pak dosáhla 5,6 ± 2,5 meteorů, maximum nastalo 9. 11. 2024 v 18:30 UT. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 282 vícestaničních drah severních Taurid a 689 vícestaničních drah jižních Taurid.

Umístění stanic sítě SSOVMO v Chile umožnilo sledovat meteorické roje z evropských stanic buď nepozorovatelné, anebo obtížně pozorovatelné. Takovým meteorickým rojem jsou např. jižní delta Aquaridy . Maximum meteorického roje jižních delta Aquarid (0005 SDA) nastalo 28. 7. 2025 v noci (2:53 UT), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla v roce 2025 maximální korigovaná hodinová frekvence jižních delta Aquarid 13,3 ± 2,4 meteorů. Běžná korigovaná hodinová frekvence roje dosahuje 15–25 meteorů, lze tedy říct, že aktivita roje byla v letošním roce průměrná. Kamery sítě CEMeNt však zaznamenaly celkem 742 vícestaničních drah jižních delta Aquarid, což je třetí nejvyšší počet z meteorických rojů v roce 2025. Většina vícestaničních drah byla zaznamenána v síti SSOVMO v Chile, kde se radiant v průběhu noci nachází blízko nadhlavníku.

Databáze EDMOND

EDMOND ( European viDeo MeteOr Network Database ) je databáze drah meteorů, která sdružuje video data z pozorování meteorů pocházející z 15 nezávislých národních sítí a 2 nadnárodních databází, které používají rozdílné metody a systémy pro detekci meteorů a rovněž pro výpočet jejich drah. Poslední verze databáze, EDMOND v6.01, byla vydána v dubnu 2025 a je v pořadí již šestou verzí databáze, která obsahuje kontinuální data o video meteorech od roku 2000 do roku 2024.

Cílem databáze je kontinuální shromažďování video dat a zajištění návaznosti s ohledem na přicházející nové systémy záznamu video meteorů. V současné době je v databázi shromážděno 8 938 668 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 967 702 drah. Po redukci pomocí používaných kritérií obsahuje databáze celkem 628 271 drah vícestaničních meteorů. Vydání nové verze databáze, EDMOND v6.02, je plánováno v březnu roku 2026. V nové databázi by již měla být začleněna pozorování z  IMO VMN ( International Meteor Observation Video Meteor Network ) od roku 2020, která v předchozí verzi databáze chybí z důvodu zpoždění ve zpracování. Nová verze bude rovněž aktualizována na poslední vydaný seznam meteorických rojů IAU MDC ( International Astronomical Union Meteor Data Center ) a rovněž byla přehodnocena některá kritéria, vzhledem k nehomogenní podstatě databáze jako celku.

Spektroskopie meteorů

Spektrografy jsou umístěny výhradně na Hvězdárně Valašské Meziříčí a na observatoři La Silla v Chile. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou orientovány ve směrech SE, SW, NE (PointGrey), NW (QHYIII-178) a NE (BlackFly). Na observatoři La Silla jsou orientovány ve směrech SE, SW, NE a NW (QHYIII-678), NW (QHYIII).

Spektra meteorů jsou v současné době zaznamenávána na Hvězdárně Valašské Meziříčí pomocí 3 kamer PointGrey GS3-U3-32S4M-C (orientace SE, SW, NE) s rozlišením 2 048 × 1 536 px (3,1 MPx). Velikost senzoru je 1/1,8", s kvantovou účinností 64 % a snímková frekvence je nastavena na 12 fps při plném rozlišení s 16bitovým výstupem (hloubka AD vzorku 12 bitů). Optický systém zahrnuje varifokální objektiv Tamron M118VG413IR (f/1,5) s proměnnou ohniskovou vzdáleností 4–13 mm nebo objektiv VS tech VS-0618H1 (f/1,4) s pevnou ohniskovou vzdáleností 6 mm. V aktuální konfiguraci je zorné pole (FOV) 60 (±1) × 45° a je použita difrakční mřížka s hustotou 1 000 čar/mm.

Dále je použita kamera QHY-III 178M (orientace NW) s rozlišením 3 072 × 2 048 px (6,3 MPx). Velikost snímače je 1/1,8", s kvantovou účinností 77 % a snímková frekvence je nastavena na 12 fps při plném rozlišení s 16bitovým výstupem (hloubka vzorkování AD 12 bitů). Optický systém zahrnuje varifokální objektiv Tamron M118VG413IR (f/1,5) s proměnnou ohniskovou vzdáleností 4–13 mm. V aktuální konfiguraci je zorné pole (FOV) 70 × 47° a je použita difrakční mřížka s hustotou 1 000 čar/mm.

Dalším instalovaným systémem je experimentální kamera Flir BlackFly BFS-U3-200S6M-C s velmi vysokým rozlišením 5 472 × 3 648 px (orientace NE, 20 MPx). Velikost senzoru je 1", s kvantovou účinností 84 % a snímková frekvence je nastavena na 10 fps při plném rozlišení s 16bitovým výstupem (hloubka vzorkování AD 12 bitů). Optický systém zahrnuje objektiv FOCtek C-M12-1F14 (f/1,4) s pevnou ohniskovou vzdáleností 12 mm. V aktuální konfiguraci je zorné pole (FOV) 60 × 40° a je použita difrakční mřížka s hustotou 1 000 čar/mm.

Pro meteorickou spektroskopii na observatoři La Silla byly vybrány kamery QHY5III 678M s rozlišením 3 856 × 2 180 px (8,4 MPx). Velikost senzoru je 1/1,8", kvantová účinnost 83 % a snímková frekvence je nastavena na 10 fps při plném rozlišení s 16bitovým výstupem (hloubka AD vzorku 12 bitů). Optický systém zahrnuje varifokální objektiv Tamron M118VG413IR (f/1,5) s proměnnou ohniskovou vzdáleností 4–13 mm. V aktuální konfiguraci je zorné pole (FOV) 80 (±1) × 45° a je použita difrakční mřížka s hustotou 1 000 čar/mm.

Spektra meteorů jsou zaznamenávána pomocí softwaru FireCapture v sekvencích o délce jedné nebo tří minut. Výsledná videosekvence je rozdělena na jednotlivé snímky, z nichž každý je korigován na tmavé snímky (dark frames) a optickou nerovnoměrnost pole (flat field). Pro korekci tmavých snímků se používají referenční snímky pořízené těsně před samotným spektrem. Kalibrace vlnové délky v osy x se provádí pomocí polynomu čtvrtého řádu založeného na známých emisních čarách běžně se vyskytujících ve spektrech meteorů, s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem každého zaznamenaného spektra, jako je profil intenzity podél stopy meteoru, rychlost meteoru, relativní jasnost atd. Kalibrace citlivosti celého spektrografického systému (osa y) v celém pozorovaném rozsahu vlnových délek se provádí pomocí kombinace čárových a kontinuálních emisních zdrojů (např. kalibrační lampy Ne nebo Hg). V roce 2025 bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí a na observatoři La Silla zaznamenáno celkem 139 spekter (od 98 individuálních bolidů), převážnou většinu z nich tvořily spektra kometárních těles, spektra těles asteroidálního původu byla ve výrazné menšině.

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA , a. s. a  CS CABOT , spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt . Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto, UMa Observatory) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl, Ivo Míček) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a  RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101. Instalace Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí v Chile je součástí projektu KKC (Kulturní a kreativní centrum), spolufinancovaného Evropskou unií a Národním plánem obnovy, v rámci výzvy č. 0231/2022 – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (reg. č. projektu 0231000014), administrovaného Ministerstvem kultury České republiky. Náklady na instalaci byly hrazeny ze spolufinancování poskytnutého Zlínským krajem. Děkujeme za podporu konsorciu PLATOSpec , které poskytlo možnost umístění spektrálních kamer a spolupráci při instalaci a provozu. Projekt PLATOSpec byl postaven a je provozován konsorciem složeným z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v České republice (ASU), Durynské státní observatoře (Thüringer Landessternwarte - Německo), University Catholica v Chile (PUC - Chile), mezi menší partnery patří Masarykova univerzita (Česká republika), Univerzita Adolfa Ibaneze (Chile) a Ústav pro fyziku plazmatu Akademie věd ČR (Česká republika). Financování modernizace 1,52m dalekohledu zajistila AsU a osobní náklady byly částečně hrazeny z grantu LTT-20015. Financování výstavby PLATOSpec poskytl Svobodný stát Durynsko, zastoupený „Durynským ministerstvem školství, vědy a kultury“ v rámci „Směrnice o podpoře výzkumu“ a Německé centrum pro letectví a cestovní ruch (DLR). Finanční podpora pozorování je v rámci institucionální podpory rozvoje výzkumné organizace Masarykovy univerzity. Využití 1,52m dalekohledu bylo umožněno díky dohodě mezi ESO a konsorciem PLATOSpec. Instalace stanice El Sauce byla umožněna na soukromé observatoři El Sauce ve spolupráci se společností OBSTECH SpA .