Videopozorování meteorů v síti CEMeNt a SSOVMO v září a říjnu 2025

V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt ( Central European Meteor Network ) byl zaznamenán ve 23 nocích v září a ve 22 nocích v říjnu, nadpoloviční většina nocí byla příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností, a to hlavně v okolí maxima meteorického roje Orionid. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí.

Aktivita meteorických rojů

Na začátku měsíce září doznívá aktivita meteorického roje Aurigid (AUR), jejichž maximum nastalo podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB ( International Meteor Organization Visual Meteor Database ) 1. 9. 2025 ráno (2:05 UT) a maximální korigovaná hodinová frekvence Aurigid dosáhla v letošním roce 11,6 ± 1,8 meteorů. Maximum meteorického roje zářijových epsilon Perseid (SPE) nebylo vizuálně monitorováno, nejvyšší korigovaná hodinová frekvence dosáhla 8,0 ± 2,3 meteorů ve večerních hodinách 16. 9. 2025 (21:34 UT). Meteorický roj je známý svou nepravidelnou aktivitou, která v některých letech vykazuje krátké zvýšení aktivity, tzv. outbursty (např. v roce 2013). Na konci měsíce se pak začala projevovat aktivita komplexu komety 2P/Encke, zaznamenány byly dráhy meteorů patřících k meteorickým rojům nu Piscid (NPS) a severních (NPI) a jižních delta Piscid (SPI). Na tyto roje pak v říjnu navazuje aktivita hlavního meteorického roje komplexu komety 2P/Encke, jímž jsou Tauridy. Tento meteorický roj známý jasnými bolidy se rovněž dělí na severní (NTA) a jižní (STA) větev.

Na začátku měsíce října nastává v krátkém sledu po sobě maximum meteorických rojů říjnových Camelopardalid (OCT, maximum 5. 10.) a Draconid (DRA, maximum 8. 10. v 15 UT). Oba roje jsou nepravidelné, druhý jmenovaný v první polovině minulého století meteorické deště (v letech 1933 a 1946 až tisíce meteorů za hodinu). V letošním roce nebyla aktivita říjnových Camelopardalid detekovatelná, v případě Draconid byly zaznamenány 2 vícestaniční dráhy, předpovězená vysoká aktivita (až 500 met/hod) nebyla pozorována. Dalším meteorickým rojem uváděným i pro vizuální pozorování jsou Leo Minoridy (LMI, maximum 24. 10.), které poskytly díky kamerám sítě CEMeNt v říjnu 2025 celkem 33 vícestaničních a drah a byly tedy 4. nejsilnějším rojem v tomto měsíci. Hlavním meteorickým roje v říjnu jsou ovšem Orionidy (ORI, maximum 21. 10. s možností vedlejších maxim), jejichž mateřským tělesem je nejznámější kometa 1P/Halley (stejně jako v případě květnových eta Aquarid). Běžná korigovaná hodinová frekvence Orionid dosahuje 20 meteorů, maximum nastalo podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB ( International Meteor Organization Visual Meteor Database ) 22. 10. 2025 ráno (1:56 UT) a maximální korigovaná hodinová frekvence dosáhla v letošním roce 19,0 ± 4,1 meteorů. Kamery sítě CEMeNt však zaznamenaly celkem 437 vícestaničních drah Orionid, což je po meteorickém roji Perseid druhý nejvyšší počet z meteorických rojů, které byly již aktivní v tomto roce. Aktivita komplexu komety 2P/Encke prochází v říjnu prvním maximem činnosti (jižní větev), zaznamenány byly vícestaniční dráhy členů komplexu, převážně s radianty v souhvězdí Ryb, Berana a Býka. Jednalo se o jižní Tauridy (STA, 223 drah), severní Tauridy (NTA, 80 drah), severní delta Piscidy (NPI, 39 drah), jižní delta Piscidy (SPI, 17 drah) a nu Piscidy (NPS, 17 drah).

Přehled videopozorování v síti CEMeNt a SSOVMO

V září 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt ( Central European Meteor Network ) a  SSO VMO ( Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory ) zaznamenáno 34 756 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 6 508 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 19 749 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 4 139 vícestaničních drah (Obr. 3 a 4), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 15 007 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 369 vícestaničních drah (Obr. 5–8). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ) a Karlových Varů (CZ), jejichž zpracování není dokončeno.

V říjnu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt ( Central European Meteor Network ) a  SSO VMO ( Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory ) zaznamenáno 36 950 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 5 969 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 22 065 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 4 252 vícestaničních drah (Obr. 3 a 4), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 14 885 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 717 vícestaničních drah (Obr. 5–8). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ) a Karlových Varů (CZ), jejichž zpracování není dokončeno.

Nejvíce vícestaničních drah v rámci sítě CEMeNt patří ke sporadickému pozadí (7 010 drah), následuje meteorický roj Orionid (ORI, 437 drah, Obr. 9), jižních Taurid (STA, 223 drah, Obr. 10), severních Taurid (NTA, 80 drah), zářijových Perseid (SPE, 54 drah), severních delta Piscid (NPI, 39 drah), Leo Minorid (LMI, 33 drah) a pak následují další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty v Rybách a Beranu. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) v září a říjnu je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou dobu její existence od roku 2009. Efektivita párování v září 2025 poklesla na 66,9 %, což souvisí se inverzním charakterem počasí na níže položených stanicích sítě. Poměr stanice/dráha osciluje kolem průměrné hodnoty v průběhu roku 2025 a činí 3,19 stanice na dráhu v září, respektive 3,13 stanice na dráhu v říjnu. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 10. 2025) zaznamenáno 145 292 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 29 982 vícestaničních drah (Tab. 1).

Nejvíce vícestaničních drah v rámci sítě SSO VMO patří ke sporadickému pozadí (3 490 drah), následuje meteorický roj Orionid (ORI, 116 drah), jižních Taurid (STA, 103 drah, Obr. 11), severních delta Piscid (NPI, 39 drah), severních Taurid (NTA, 33 drah), jižních delta Piscid (SPI, 23 drah), A Carinid (16 drah, Obr. 12) a pak následují další slabší meteorické roje. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je v září a říjnu nejnižší v rámci sítě SSO VMO za celou dobu její existence od června 2025, červenec pak byl srovnatelný s červnem. Efektivita párování poklesla v září na 38,5 % a v říjnu na 29,0 %. Poměr stanice/dráha vzrostl na 2,44 stanice na dráhu v září, respektive na 2,51 v říjnu 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 10. 2025) zaznamenáno 92 180 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 14 364 vícestaničních drah (Tab. 1).

Spektra meteorů

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí, v rámci sítě CEMeNt , jsou v současné době osazeny 3 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW a NE, ve směru NW je osazen spektrograf s monochromatickou CMOS kamerou QHY-III 178M (3072 × 2048 px). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje u spektrografu QHY-III 178M průměrně 0,35 nm/px. V rámci testovacího provozu je osazen spektrograf ve směru NEN, který je tvořen monochromatickou CMOS kamerou Flir BFS-U3-200S6M-C (5472 × 3648 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,19 nm/px. . V září a říjnu bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 7 spekter od 6 individuálních bolidů (Tab. 2).

Na observatoři La Silla, v rámci sítě SSO VMO , jsou v současné době osazeny 4 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami QHY5III 678M s rozlišením 3856 × 2180 px (8,4 MPx). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,35 nm/px, tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW, NE a NW. V září a říjnu bylo spektrografy na Jižní spektroskopické observatoři zaznamenáno 9 spekter od 6 individuálních bolidů (Tab. 2).

Detekce spekter meteorů v rámci obou sítí je prováděna pomocí programu FireCapture do sekvencí v délce 3 minuty. Výsledná sekvence je rozdělena na jednotlivé snímky, každý snímek je následně korigován o dark frame a flat field, v případě dark framů s pomocí snímků předcházejících záznamu spektra. Kalibrace spektra v ose x je prováděna s pomocí polynomu 4. řádu s použitím známých emisních čar, která se vyskytují ve spektrech meteorů a s ohledem na specifické vlastnosti každého zaznamenaného spektra (např. podíl intenzity spektra stopy po průletu meteoru, rychlost meteoru, relativní jasnost, atd.). Kalibrace citlivosti spektrografu jako celku (osa y) v rozsahu pozorovaných vlnových délek je prováděna kombinací čárových a spojitých zdrojů emisních spekter (např. Ne nebo Hg lampy).

Rozšíření a modernizace sítě CEMeNt

V říjnu (3. 10. 2025) byla provedena změna snímací kamery na stanici Zvolenská Slatina (SK), stávající CCD kamera KPF 131 HR byla vyměněna za systém s  CMOS kamerou s čipem Sony Starvis IMX 290 LQR, tato kamera pracuje s  FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Operátorem stanice je doc. RNDr. Vladimír Bahýl, Csc.

V říjnu (18. 10. 2025) byla provedena změna snímacích kamer (kamery S a W) na stanici Blahová (SK), stávající CCD kamery Watec 902 H2 Ultimate a KPF 131 HR byly vyměněny za systémy s  CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 290 LQR, tyto kamery pracují s  FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Operátorem stanice je Tibor Csörgei.

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA , a. s. a  CS CABOT , spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt . Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl, Ivo Míček) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a  RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101. Instalace Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí v Chile je součástí projektu KKC (Kulturní a kreativní centrum), spolufinancovaného Evropskou unií a Národním plánem obnovy, v rámci výzvy č. 0231/2022 – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (reg. č. projektu 0231000014), administrovaného Ministerstvem kultury České republiky. Náklady na instalaci byly hrazeny ze spolufinancování poskytnutého Zlínským krajem. Děkujeme za podporu konsorciu PLATOSpec , které poskytlo možnost umístění spektrálních kamer a spolupráci při instalaci a provozu. Projekt PLATOSpec byl postaven a je provozován konsorciem složeným z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v České republice (ASU), Durynské státní observatoře (Thüringer Landessternwarte - Německo), University Catholica v Chile (PUC - Chile), mezi menší partnery patří Masarykova univerzita (Česká republika), Univerzita Adolfa Ibaneze (Chile) a Ústav pro fyziku plazmatu Akademie věd ČR (Česká republika). Financování modernizace 1,52m dalekohledu zajistila AsU a osobní náklady byly částečně hrazeny z grantu LTT-20015. Financování výstavby PLATOSpec poskytl Svobodný stát Durynsko, zastoupený „Durynským ministerstvem školství, vědy a kultury“ v rámci „Směrnice o podpoře výzkumu“ a Německé centrum pro letectví a cestovní ruch (DLR). Finanční podpora pozorování je v rámci institucionální podpory rozvoje výzkumné organizace Masarykovy univerzity. Využití 1,52m dalekohledu bylo umožněno díky dohodě mezi ESO a konsorciem PLATOSpec. Instalace stanice El Sauce byla umožněna na soukromé observatoři El Sauce ve spolupráci se společností OBSTECH SpA .