Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v lednu a únoru 2025
Obdobím aktivity meteorického roje Quadrantid na počátku ledna končí vysoká aktivita meteorických rojů, která začíná každoročně v červenci. Stejně tak aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává v březnu a dubnu. Obecně pak bývá období od ledna do dubna nazýváno „Velká jarní díra“, neboť v činnosti jsou pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Nepříznivé zimní počasí je rovněž překážkou pro pozorování meteorů, na níže položených stanicích se často projevuje typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt má za následek nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Maximum meteorického roje Quadrantid v roce 2025 připadlo právě na období charakteristického zimního počasí a na stanicích sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) bylo možné pozorovat pouze ojedinělé meteory tohoto silného roje. Celkově ovšem bylo počasí během ledna a února příznivé, v lednu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v únoru pak v 21 nocích.
Maximum meteorického roje Quadrantid nastalo v dopoledních hodinách 3. 1. 2025, kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 79 vícestaničních drah Quadrantid. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMD B ( International Meteor Organization Visual Meteor Database ) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Quadrantid v letošním roce 49,6 ± 4,0 meteorů, maximum nastalo 3. 1. 2025 v 9:55 UT. Aktivita meteorického roje Quadrantid tedy byla v letošním roce podprůměrná, pozorování aktivity před maximem ráno 3. 1. 2025 navíc ve střední Evropě prakticky znemožnila nízká oblačnost.
V roce 2015 (10. 1. ve 2:50 UT) byl zaznamenán outburst meteorického roje kappa Cancrid, pozorován byl jak video stanicemi, tak také radiovými stanicemi určenými pro pozorování meteorů. Aktivita roje byla nalezena rovněž v datech z roku 2016, a to v databázích IMO VMN ( IMO Video Network ) a SonotaC o. V roce 2025 nebyla v síti CEMeNt zaznamenána ani jedna dráha meteoru z tohoto roje, který má pravděpodobně nepravidelnou aktivitu, pozorovaná maxima činnosti pak budou souviset s oběžnou periodou neznámého mateřského tělesa kometárního původu.
Obr. 1:Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v lednu 2025.Autor: Jakub Koukal
Obr. 2:Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v únoru 2025.Autor: Jakub Koukal
Obr. 3:Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v lednu a únoru 2025. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem.Autor: Jakub Koukal
V lednu (1. 1. 2025) byla provedena změna snímací kamery na stanici Jablonec (SK, Jakub Kapuš), stávající CCD kamera Watec 902 H2 Ultimate byla vyměněna za systém s CMOS kamerou s čipem Sony Starvis IMX 327 LQR, tato kamera pracuje s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Od ledna 2025 je rovněž v provozu mobilní kamera vybavená systémem s CMOS kamerou s čipem Sony Starvis IMX 290 LQR, která je provozována střídavě v lokaci Zlín a Púchov (CZ/SK, Alexandra Mikušková). Kamera pracuje s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°.
Obr. 4:Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Quadrantid (QUA), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 79 vícestaničních drah meteorického roje QUA v lednu 2025.Autor: Jakub Koukal
Obr. 5:Skládaný snímek 820 meteorů zaznamenaných systémem FHD IMX 327 na stanici Jablonec N během ledna 2025.Autor: Jakub Koukal
V lednu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 6 610 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 364 vícestaničních drah (Obr. 1, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.
Tab. 1:Přehled počtů vícestaničních drah jednotlivých meteorických rojů zaznamenaných v síti CEMeNt v lednu a únoru 2025.Autor: Jakub Koukal
V únoru 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 9 594 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 229 vícestaničních drah (Obr. 2, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.
Nejvíce vícestaničních drah (Tab. 1) patří ke sporadickému pozadí (3 027 drah), následuje meteorický roj Quadrantid (79 drah, Obr. 4) a pak další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty ve Vlasech Bereniky, Raku a Lvu. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Efektivita párování v únoru 2025 vzrostla na 67,5 %, což je nejvyšší hodnota efektivity párování v historii sítě. Dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha vzrostl na 2,91 v únoru 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 28. 2. 2025) zaznamenáno 16 204 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 593 vícestaničních drah (Tab. 2).
Tab. 2:Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2025 na stanicích sítě CEMeNt.Autor: Jakub Koukal
Obr. 6:Jasný bolid zaznamenaný kamerou MAR SE na stanici Maruška. Bolid patřil ke sporadickým meteorům, počátek ablační dráhy byl ve výšce 97,8 km a její konec byl ve výšce 67,3 km nad povrchem Země. Bolid dosáhl maximální absolutní jasnosti -5,1 mag.Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.
Obr. 7:Jasný bolid zaznamenaný kamerou MAR SW na stanici Maruška. Bolid patřil ke sporadickým meteorům, počátek ablační dráhy byl ve výšce 109,8 km a její konec byl ve výšce 78,7 km nad povrchem Země. Bolid dosáhl maximální absolutní jasnosti -6,7 mag.Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.
Poděkování
Poděkování patří společnostem DEZA , a. s. a CS CABOT , spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt . Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101.
