Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v květnu a červnu 2025

V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.

Maximum meteorického roje eta Aquarid nastalo v dopoledních hodinách 4. 5. 2025, kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 27 vícestaničních drah meteorů tohoto roje. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB ( International Meteor Organization Visual Meteor Database ) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence eta Aquarid v letošním roce 40,2 ± 8,6 meteorů, maximum nastalo 4. 5. 2025 v 8:00 UT. Aktivita meteorického roje eta Aquarid tedy byla v letošním roce podprůměrná, celkově je počet vizuálních pozorování maxima velmi nízký. Sekundární maximum s frekvencí 38,8 ± 5,9 meteorů pak nastalo 7. 5. 2025 v 1:28 UT.

V květnu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 5 421 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 083 vícestaničních drah (Obr. 1, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

V červnu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 7 408 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 516 vícestaničních drah (Obr. 2, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

Nejvíce vícestaničních drah patří ke sporadickému pozadí (2 161 drah), následuje meteorický roj červnových rho Cygnid (JRC, 28 drah, Obr. 6), eta Aquarid (ETA, 27 drah, Obr. 4), eta Lyrid (ELY, 23 drah, Obr. 5) a pak další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty v Hadonoši, Střelci a Štíru. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničních drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou dobu její existence od roku 2009. Efektivita párování v květnu a červnu 2025 poklesla na 60,6 % resp. 63,4%, což souvisí s proměnlivým počasím na jednotlivých stanicích sítě. Poměr stanice/dráha je stabilní, 3,03 stanice na dráhu v květnu 2025, resp. 3,09 stanice na dráhu v červnu 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 30. 6. 2025) zaznamenáno 47 032 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 10 059 vícestaničních drah (Tab. 1).

V červnu (21. 6. 2025) byla provedena instalace nové stanice ve Veselí nad Moravou (CZ), osazen byl systém s  CMOS kamerou s čipem Sony Starvis IMX 290 LQR, tato kamera pracuje s  FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Zorné pole je směřuje na severovýchod a doplňuje tak stanice ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Ždánicích, operátorem stanice je Ivo Míček. V souvislosti se spuštěním Jižní spektroskopické observatoře v Chile se od května zpracováním dat ze stanic sítě CEMeNt zabývá odborná pracovnice Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Alexandra Mikušková.

Vzácný jev, meteorický cluster CM20250613_233904, byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 13. 6. 2025 od 23h39m04,5 ± 0,1s UT do 23h39m05,5 ± 0,1s UT. Jednalo se o tři fragmenty, které vznikly rozpadem původního tělesa před vstupem do atmosféry Země. V rámci sítě CEMeNt ( Central European MetEor NeTwork ) byl meteorický cluster zaznamenán přímo na šesti širokoúhlých kamerách (Obr. 7,8). Záznam jednotlivých členů clusteru je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí NE a SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Vsetín E (CZ, Hvězdárna Vsetín), Pardubice SE (CZ, Hvězdárna Pardubice) a Partizánske NE (SK, Hvezdáreň Partizánske).

Meteorický cluster je skupina meteorů, které se objeví ve velmi krátkém časovém intervalu (typicky < 10 s), se stejným nebo blízkým radiantem, a mají velmi podobné dráhy. Cluster může vzniknout fragmentací větší částice těsně před vstupem do atmosféry nebo ve vyšších vrstvách atmosféry (atmosférický cluster), nebo může jít o dráhový cluster, kdy fragmenty sledují podobné dráhy a vstupují do atmosféry současně díky vyšší hustotě částic v meteorickém vlákně. Minimální počet meteorů, které lze považovat za cluster, není striktně definován jednotně, ale záleží na kontextu (pozorování, statistická analýza, fyzikální interpretace).

Prvním posuzovaným kritériem byla pravděpodobnost náhodného výskytu. Pomocí Monte Carlo simulace byla spočítána pravděpodobnost, že by při daných podmínkách (frekvence výskytu meteorů, zorné pole kamery, celková délka pozorování, poměr výskytu meteorů meteorického roje červnových epsilon Cygnid v daném časovém rozmezí vůči sporadickým meteorům) mohly v náhodném rozložení celkem 39 meteorů během 388 minut pozorovacího času nastat tři meteorické úkazy s časovým odstupem ≤ 1.03 sekundy, přičemž by všechny patřily k meteorickému roji červnových epsilon Cygnid (JEC). Počet opakování simulace byl nastaven na 10 000 a výsledkem byla pravděpodobnost výskytu definovaného jevu 1,93 × 10⁻⁵. Druhým posuzovaným kritériem byla podobnost heliocentrických drah obou meteorů, použito bylo Southworth-Hawkinsovo (DSH) kritérium podobnosti drah. Hodnota Southworth-Hawkinsova kritéria mezi jednotlivými členy clusteru byla maximálně 0,034. Tyto hodnoty potvrzují velmi těsnou příbuznost všech fragmentů.

Pozice všech členů clusteru byly převedeny na kartézské souřadnice v systému ECEF (Earth-Centered, Earth-Fixed) a následně byly spočítány ejekční rychlosti jednotlivých fragmentů (6,46; 4,44 a 2,31 m/s) relativně k mateřskému tělesu. Odhad stáří clusteru (tedy okamžiku rozpadu původního tělesa) při započítání akcelerace způsobené tlakem slunečního záření vychází na 5,56 h před vstupem do atmosféry. Na základě výpočtů analyzovaný cluster vznikl přirozenou fragmentací na základě rychlé rotace a odstředivé síly bez účasti kolizních nebo aerodynamických jevů. Tento mechanismus je kompatibilní s fyzikálními parametry, dynamikou a distribucí energie všech fragmentů. Celkový odhad hmotnosti původního meteoroidu je 0,243 g, přičemž odhad součtu hmotností všech tří pozorovaných fragmentů je 0,178 g.

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době osazeny 3 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW a NE, ve směru NW je osazen spektrograf s monochromatickou CMOS kamerou QHY-III 178M (3072 × 2048 px). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje u spektrografu QHY-III 178M průměrně 0,35 nm/px. V rámci testovacího provozu je osazen spektrograf ve směru W, který je tvořen monochromatickou CMOS kamerou Flir BFS-U3-200S6M-C (5472 × 3648 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,19 nm/px. V květnu a červnu bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 9 spekter od 6 individuálních bolidů (Obr. 12–14).

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA , a. s. a  CS CABOT , spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt . Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a  RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101.