Dva jasné bolidy nad ránem 13. dubna 2025

I přes poměrně vysokou meteorickou aktivitu bylo první čtvrtletí letošního roku chudé na jasné meteory. V měsících únoru a březnu bylo na stanicích sítě CEMeNt ( Central European Meteor Network ) zaznamenáno bezmála 10 000 jednostaničních meteorů, přesto byly zajímavé meteory zaznamenány spíše výjimečně. Z tohoto stereotypu vybočila až noc 12/13. 4. 2025, kdy byly v pozdních nočních hodinách zaznamenány v odstupu necelých dvou hodin dva jasné bolidy. Nejednalo se o meteory se společným mateřským tělesem, oba ovšem byly kometárního původu a jejich atmosférická ablační dráha končila ve výšce nad 70 km.

Bolid CM20250413_000256 rozzářil oblohu nad jihozápadním Slovenskem 13. 4. 2025 v 00h02m56,3 ± 0,1s UT, tedy krátce po druhé hodině ranní středoevropského letního času (SELČ). V rámci sítě CEMeNt byl bolid zaznamenán přímo na třech širokoúhlých kamerách (Obr. 1–3). Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Maruška SW (CZ, Jakub Koukal) a Štípa S (CZ, Richard Káčerek). Kromě těchto stanic bylo zaznamenáno spektrum průletu bolidu spektrografem na Hvězdárně Valašské Meziříčí (spektrograf VM_SPSE), které je klíčové pro zjištění chemických vlastností tělesa (Obr. 10).

Bolid CM20250413_013735 rozzářil oblohu nad jižním Polskem 13. 4. 2025 v 01h37m35,9 ± 0,1s UT, tedy před čtvrtou hodinou ranní SELČ. V rámci sítě CEMeNt byl bolid zaznamenán přímo na sedmi širokoúhlých kamerách (Obr. 4–9). Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí NE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Pardubice SE a NE (CZ, Hvězdárna Pardubice), Vsetín E (CZ, Hvězdárna Vsetín), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Jablonec N (SK, Jakub Kapuš) a Partizánske NE (SK, Hvezdáreň Partizánske). Kromě těchto stanic bylo zaznamenáno spektrum průletu bolidu spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí (spektrografy VM_SPNE a VM_SPNW), které je klíčové pro zjištění chemických vlastností tělesa (Obr. 11 a 12).

Atmosférická dráha, radiant a heliocentrická dráha bolidu

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu CM20250413_000256 a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity všechny nahrávky, přičemž pro výpočet dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity pouze počáteční části všech záznamů. Tento postup umožňuje snížit podíl decelerace, o kterou je nutné opravit pozorovanou vstupní rychlost – tělesa nejsou ve vyšších vrstvách atmosféry brzděna tak intenzivně jako ve vrstvách nižších. Záznam z těchto stanic byl proveden programem UFO Capture HD, zpracování záznamu v programu UFO Analyzer v4.32 a výpočet atmosférické a heliocentrické dráhy v programu UFO Orbit v2.63.

Počáteční výška ablační dráhy meteoru činila 117,5 km nad povrchem Země, těleso vstoupilo do atmosféry Země rychlostí 57,39 km/s. Konec ablační dráhy meteoru byl ve výšce 74,9 km (Obr. 15), bolid dosáhl absolutní jasnosti -7,1 ^m a během 1,5 s letu urazil v atmosféře Země vzdálenost 72,0 km. Těleso s počáteční hmotností 49 g vstoupilo do atmosféry Země pod poměrně nízkým úhlem 35,6°, jednalo se o rychlý bolid, geocentrická rychlost meteoroidu byla 56,11 km/s. Těleso patřilo mezi sporadické meteory a před vstupem do atmosféry se pohybovalo po protáhlé retrográdní dráze (Obr. 13) s vysokou excentricitou e = 0,978, vysokým sklonem k rovině ekliptiky i  = 109,34° a periheliem q = 0,3944 AU. Těleso bylo kometárního původu s neznámým mateřským tělesem, pro počáteční zjištění parametrů heliocentrické dráhy meteoroidu byl počítán Tisserandův parametr dráhy ve vztahu k Jupiteru. V závislosti na hodnotě Tisserandova parametru, sklonu dráhy a vzdálenosti afélia lze tělesa rozdělit do 4 skupin. Bolid CM20250413_000256 podle tohoto členění patří do skupiny HT (LPC), tedy do skupiny meteoroidů s kometárním původem a dlouhoperiodickým mateřským tělesem (skupina komet 1P/Halley).

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu CM20250413_013735 a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity všechny nahrávky s výjimkou stanice Partizánske NE, přičemž pro výpočet dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity pouze počáteční části těchto záznamů. Počáteční výška ablační dráhy meteoru činila 121,1 km nad povrchem Země, těleso vstoupilo do atmosféry Země rychlostí 42,75 km/s. Konec ablační dráhy meteoru byl ve výšce 73,8 km (Obr. 15), bolid dosáhl absolutní jasnosti -6,4 ^m a během 1,4 s letu urazil v atmosféře Země vzdálenost 51,1 km. Těleso s počáteční hmotností 43 g vstoupilo do atmosféry Země pod vysokým úhlem 67,0°, jednalo se o středně rychlý bolid, geocentrická rychlost meteoroidu byla 41,14 km/s. Těleso patřilo k meteorickému roji R-Lyrid (IAU MDC 0653 RLY) a před vstupem do atmosféry se pohybovalo po protáhlé prográdní dráze (Obr. 14) s vysokou excentricitou e = 0,858, vysokým sklonem k rovině ekliptiky i  = 69,66° a periheliem q = 0,9986 AU.

Těleso bylo kometárního původu s neznámým mateřským tělesem, pro počáteční zjištění parametrů heliocentrické dráhy meteoroidu byl počítán Tisserandův parametr dráhy ve vztahu k Jupiteru. V závislosti na hodnotě Tisserandova parametru, sklonu dráhy a vzdálenosti afélia lze tělesa rozdělit do 4 skupin. Bolid CM20250413_013735 podle tohoto členění patří do skupiny HT (LPC), tedy do skupiny meteoroidů s kometárním původem a dlouhoperiodickým mateřským tělesem (skupina komet 1P/Halley).

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA , a. s. a  CS CABOT , spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt . Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a  RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101.